<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?>
<feed xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/" xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom">
<title>Ústav inženýrství polymerů</title>
<link href="http://hdl.handle.net/10563/58" rel="alternate"/>
<subtitle/>
<id>http://hdl.handle.net/10563/58</id>
<updated>2026-04-03T23:46:33Z</updated>
<dc:date>2026-04-03T23:46:33Z</dc:date>
<entry>
<title>Krystalizace větveného polypropylenu při extrémně vysokých rychlostech chlazení</title>
<link href="http://hdl.handle.net/10563/58998" rel="alternate"/>
<author>
<name>Pospíšilíková, Terezie</name>
</author>
<id>http://hdl.handle.net/10563/58998</id>
<updated>2025-12-10T23:10:48Z</updated>
<published>2025-01-02T00:00:00Z</published>
<summary type="text">Krystalizace větveného polypropylenu při extrémně vysokých rychlostech chlazení
Pospíšilíková, Terezie
Bakalářská práce se zabývá krystalizací polypropylenu s dlouhými větvemi (LCB-PP) při extrémně vysokých rychlostech chlazení, v porovnání s lineárním polypropylenem (L-PP) a jejich směsmi s minimálním podílem LCB-PP (1; 0,8; 0,6; 0,4; 0,2; 0,05 hm.%). V čistých polypropylenech byla také použita komerční nukleační činidla, a to -nukleační činidlo Millad 3988 a -nukleační činidlo NJ Star NU 100. Měření byla prováděna na flash DSC (rychlo-skenovací diferenciální kalorimetrii). Výsledky ukázaly, že L-PP při rychlosti chlazení 500 °C/s a vyšší již krystalizuje velmi omezeně a při následném ohřevu vykazuje výrazný pík studené krystalizace. Větvený polypropylen takové chování vykazoval při vyšších rychlostech chlazení, až 1000 °C/s. Ukázalo se, že nukleační činidla jsou při extrémních rychlostech chlazení neúčinná. Naopak přídavek už 0,6 hm. % LCB-PP do L-PP dokáže podpořit krystalizaci při extrémních rychlostech chlazení.
</summary>
<dc:date>2025-01-02T00:00:00Z</dc:date>
</entry>
<entry>
<title>Polymerní filamenty pro 3D tisk přípravků používaných ve výrobě SiC desek</title>
<link href="http://hdl.handle.net/10563/58738" rel="alternate"/>
<author>
<name>Bobek, Tomáš</name>
</author>
<id>http://hdl.handle.net/10563/58738</id>
<updated>2025-12-10T23:10:38Z</updated>
<published>2025-01-02T00:00:00Z</published>
<summary type="text">Polymerní filamenty pro 3D tisk přípravků používaných ve výrobě SiC desek
Bobek, Tomáš
Tato bakalářská práce hodnotí vhodnost polymerních filamentů pro 3D tisk přípravků používaných při výrobě desek z karbidu křemíku, se zaměřením na chemickou odolnost a minimalizaci kovové kontaminace. Byly testovány 3D tištěné vzorky ze tří polypropylenových filamentů od různých výrobců a jednoho z polyvinylidenfluoridu, vystavené agresivním čisticím roztokům běžně používaným v prostředí polovodičové výroby. Vlastnosti materiálů byly hodnoceny pomocí měření změn hmotnosti a rozměrů, kolorimetrie, optické mikroskopie, diferenciální skenovací kalorimetrie a hmotnostní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem. Všechny vzorky vykazovaly dobrou chemickou odolnost, přičemž nejlepších výsledků dosáhly vzorky připravené z filamentu od výrobce PPprint.
</summary>
<dc:date>2025-01-02T00:00:00Z</dc:date>
</entry>
<entry>
<title>Vliv přirozeného stárnutí na strukturu isotaktického polybutenu - 1</title>
<link href="http://hdl.handle.net/10563/58739" rel="alternate"/>
<author>
<name>Čermáková, Tereza</name>
</author>
<id>http://hdl.handle.net/10563/58739</id>
<updated>2025-12-10T23:10:38Z</updated>
<published>2025-01-02T00:00:00Z</published>
<summary type="text">Vliv přirozeného stárnutí na strukturu isotaktického polybutenu - 1
Čermáková, Tereza
Tato bakalářská práce se zabývá vlivem přirozeného venkovního stárnutí na strukturu izotaktického polybutenu-1 (iPB-1). Cílem bylo experimentálně vyhodnotit změny ve fyzikálně-chemických a mechanických vlastnostech materiálu po dlouhodobé expozici reálným povětrnostním podmínkám. Vzorky byly připraveny z granulovaného polymeru a následně vystaveny atmosférickému stárnutí po dobu až 26 měsíců. Během této doby byly v pravidelných intervalech odebírány a analyzovány pomocí technik WAXS, SAXS, DSC, FTIR, Shore D a SEM. Sledovány byly zejména změny v krystalinitě, podílu jednotlivých krystalických fází, změny délky periody, poločasu fázové transformace, teplotách tání a krystalizace, chemickém složení a tvrdosti materiálu. Výsledky ukázaly, že přirozené stárnutí má výrazný vliv na strukturu a vlastnosti iPB-1, přičemž došlo k nárůstu krystalinity, proměnám fázového složení a celkovému zvýšení křehkosti materiálu.
</summary>
<dc:date>2025-01-02T00:00:00Z</dc:date>
</entry>
<entry>
<title>Polyoxomethylen a jeho analogy z udržitelných zdrojů</title>
<link href="http://hdl.handle.net/10563/58740" rel="alternate"/>
<author>
<name>Dobiáš, Jakub</name>
</author>
<id>http://hdl.handle.net/10563/58740</id>
<updated>2025-12-10T23:10:38Z</updated>
<published>2025-01-02T00:00:00Z</published>
<summary type="text">Polyoxomethylen a jeho analogy z udržitelných zdrojů
Dobiáš, Jakub
Tato bakalářská práce se zabývá vlivem tepelného zatížení na vlastnosti kopolymeru polyoxymethylenu (POM-C) a jeho bio-based varianty. Vzorky obou materiálů byly vystaveny teplotám 90°C a 100°C po dobu až šesti týdnů. V definovaných časových intervalech byly prováděny analýzy pomocí tahových a rázových zkoušek, DSC, TGA   a FTIR spektroskopie.  Výsledky ukázaly, že během stárnutí docházelo k sekundární krystalizaci, což bylo potvrzeno pomocí TGA a změnami v infračerveném spektru. Mechanické vlastnosti, jako je Youngův modul a pevnost při přetržení, vykazovaly počáteční růst, následovaný poklesem, což naznačuje začátek degradace materiálu. Významná teplotní degradace však nebyla detekována. Z porovnání obou typů materiálů nevyplynuly zásadní rozdíly v odolnosti vůči tepelnému stárnutí. Výsledky tak podporují tvrzení, že bio-based POM je plnohodnotnou alternativou k tradičnímu polyoxymethylenu z fosilních zdrojů.
</summary>
<dc:date>2025-01-02T00:00:00Z</dc:date>
</entry>
</feed>
