http://hdl.handle.net/10563/7 2026-04-19T14:43:52Z http://hdl.handle.net/10563/59086 Mateřská škola jako vzdělávací instituce z pohledu rodičů Lorencová, Soňa Predškolské vzdelávanie predstavuje citlivú etapu života dieťaťa, v ktorej sa prelínajú vplyvy rodiny a materskej školy a formujú sa základné predpoklady ďalšieho vývinu. Cieľom práce bolo preskúmať a interpretovať, ako rodičia detí v predškolskom veku vnímajú a prežívajú svoju osobnú skúsenosť s materskou školou a zároveň poukázať na možné prínosy systemického prístupu pri uvažovaní o spolupráci rodiny a materskej školy. Tento prístup zodpovedá európskym prioritám v obla sti inklúzie, partnerstva s rodičmi a podpory well-beingu. Výskum bol realizovaný so siedmimi rodičmi so skúsenosťami zo štátnej, súkromnej aj špeciálnej materskej školy. Dáta boli získané prostredníctvom pološtruktúrovaných interview, konštelácií s figúrkami a denníka výskumníka. Interpretatívna fenomenologická analýza odkryla jedinečnosť rodičovských skúseností a identifikovala päť spoločných tém: premena rodičovskej identity, interpersonálna dynamika vo vzťahoch, zblíženie dvoch svetov, rodičovstvo s predškolákom a život s materskou školou. Výsledky rozširujú poznanie o rodičovskej skúsenosti s materskou školou a spolu s teoretickým rámcom naznačujú možnosti využitia systemického prístupu pri rozvíjaní partnerstva rodiny a materskej školy. 2019-07-04T00:00:00Z http://hdl.handle.net/10563/59080 Rodičovské perspektivy vzhledem k používání digitálních zařízení dětmi předškolního věku Deutscherová, Beáta Tato disertační práce zkoumá rodičovské perspektivy vzhledem k používání digitálních zařízení dětmi předškolního věku v českém kontextu. V době narůstající digitalizace každodenního života se rodiče stávají klíčovými zprostředkovateli digitálního prostředí, čímž zásadně ovlivňují podobu digitální socializace dítěte. Cílem práce je porozumět tomu, jak rodiče dětí předškolního věku vnímají a interpretují používání digitálních technologií svými dětmi, a to nikoli izolovaně, ale v kontextu každodenních vztahů, rozhodování a hodnot, které jsou v rodinách přítomné. Teoretické ukotvení práce vychází z bioekologického modelu vývoje dítěte (Bronfenbrenner, 2005), konceptů rodičovské mediace (Livingstone & Helsper, 2008), dětství v digitální době a kulturní internalizace technologií. Práce chápe digitální výchovu jako součást mediální výchovy se zaměřením na každodenní používání digitálních zařízení (zejména tabletů, smartphonů a online audiovizuálního obsahu) v rodině. Akcentuje vliv rodičovských hodnot, životních zkušeností, genderových očekávání a míry institucionální opory na utváření digitálního prostředí dítěte. Empirická část využívá kvalitativní výzkumný design a situační analýzu podle Clarkeové (2005), která umožňuje propojit individuální zkušenosti s širšími diskurzivními a strukturálními rámci. Data byla získána prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů s 18 rodiči dětí předškolního věku, doplněných o zúčastněné pozorování a výzkumný deník. Analýza probíhala tvorbou relačních map, z nichž byly identifikovány působící mechanismy, které umožňují podrobně analyzovat způsoby rodičovské mediace. Výsledky ukazují, že rodiče často oscilují mezi ochranitelskými postoji a pragmatickou adaptací na digitální realitu. Typická je genderová asymetrie zátěže, absence institucionální podpory i tendence k intuitivnímu rozhodování bez jasného rámce pravidel. Práce přináší konkrétní doporučení pro pedagogickou a poradenskou praxi, zejména v oblasti posilování rodičovských kompetencí, prevence nerovnoměrného zatížení v rámci rodiny a vytváření podpůrných mezosystémových vazeb, například skrze mateřské školy, a zároveň zdůrazňuje potřebu makrosystémových opatření, například systémové podpory rodičů prostřednictvím vzdělávací politiky, cílených veřejných kampaní či legislativních rámců. Dále ukazuje na potřebu kultivace odborného i laického diskurzu o digitalizaci dětství v českém prostředí. Metodologickým přínosem je inovativní aplikace situační analýzy, která umožňuje detailní porozumění každodenním rozhodovacím procesům v rodinách i širšímu kontextu strukturálních podmínek digitální výchovy. 2019-07-03T00:00:00Z http://hdl.handle.net/10563/59056 Klinická praxe u studentů všeobecného ošetřovatelství Šudřichová, Eva Tato bakalářská práce se zabývá faktory, které pozitivně ovlivňují studenty všeobecného ošetřovatelství během jejich praktické výuky v klinickém prostředí. Cílem práce je analyzovat tyto faktory, včetně nástrojů a metod hodnocení praktické výuky. Teoretická část se věnuje historii a současnému systému vzdělávání všeobecných sester. Byly popsány jednotlivé formy teoretické a praktické výuky, přičemž pozornost byla věnována zejména klinickému prostředí, které se zaměřuje na pozitivní faktory podporující well-being studentů. Praktická část práce je zpracována formou přehledové studie, kdy byly pomocí systematického vyhledávání v odborných databázích analyzovány relevantní studie. Výsledky ukazují, že klíčovou roli hraje pedagogická atmosféra, stabilní vedení a dohled mentora, osobní mentor a supervizní setkání. Tyto faktory přispívají k celkovému pocitu jistoty a spokojenosti studentů v klinickém prostředí. 2025-07-03T00:00:00Z http://hdl.handle.net/10563/59037 A Business Plan for a Catering Company Štolcová, Terezie Tato bakalářská práce je zaměřena na vypracování podnikatelského plánu pro cateringovou společnost. Cílem je vytvořit podnikatelský plán pro založení cateringové společnosti ve Zlíně, která se bude zaměřovat nejen na přípravu klasických masových pokrmů, ale bude zohledňovat také osoby s dietami, jako jsou například vegani a vegetariáni. Teoretická část práce se zabývá základy podnikatelského plánu a podnikání, a praktická část poté aplikuje poznatky z teoretické části na vypracování konkrétního podnikatelského plánu. Praktická část zahrnuje například vypracování marketingového a finančního plánu. 2025-06-24T00:00:00Z