Abstrakt:
|
Ve své práci jsem se v teoretické části zaměřil na analýzu prostředí, které nabízejí pokrokové USA, sociálně stabilní Německo a postsocialistické Česko. V teoretické části jsem se podrobněji zamyslel nad hledáním spojnic mezi jednotlivými systémy. Poté násle-dovala praktická část - projekt, který jsem rozdělil na dvě části, primárně výzkum na vzor-ku, dle uvedených pravidel. Následně jsem graficky znázornil jednotlivé vyhodnocené vý-sledky, které jsem ještě před tím, než jsem učinil závěr. V praktické části své diplomové práce jsem zřetelně popsal vzrůstající demografic-kou tendenci nárůstu starší populace a makroekonomické aspekty tohoto vývoje. V pojetí makroekonomických teorií je tato skupina pojímána jako ekonomicky neproduktivní, neza-jímavá, takřka zavrženíhodná cílová skupina, která je na samém konci spotřebitelského řetězu. Marketingoví specialisté současnosti tvrdí, že jejich prioritní spotřebou budou pleny proti inkontinenci a lepidlo na zubní protézy. Nepočítají však s dnes již známým kultem prodlouženého mládí, přestože zatímco v osmdesátých letech byl dospělý člověk na prahu produktivity ve svých dvaceti letech, dneska je tomu na prahu třiceti let, čímž se přirozeně prodlužuje ona mylně ohraničená doba ekonomické aktivity. Naprosto vylučují výše zmí-nění ekonomové tvrzení, že pokud vezmeme v úvahu, že se aktivní start produktivního věku posune ze dvacátého na třicátý rok a zanecháme hranici pro odchod do důchodu šedesát let, dojde k jevu, kdy budeme muset nutně počítat s tím, že padesát let bude onen člověk živen někým jiným. V první fázi života rodiči, ve druhé fázi pak sociálním systémem, který není na tuto extrémní zátěž dimenzovaný a ani připravený. Ve své práci dokazuji, s podporou stanoviska lékařů, že kult delšího mládí je nevy-hnutelný a akceschopnost spotřeby vlivem vyššího věku je jen podpořena. v současné době je popírán mnoha odborníky z ekonomické, ale i marketingové oblasti, avšak v mé prácí potvrzuji naprostý opak. Kupříkladu v USA je generace tzv. babyboomers zvyklá již dnes pracovat často za hranici sedmdesátky, toto je podle posledních průzkumů, takřka nemysli-telné pro Němce, ale rovněž tak pro českou populaci. Dnešní babyboomers v USA často pracují a ne jen v jednom zaměstnání, ačkoliv jsou dle našich norem v důchodovém věku. Pro srovnání v Německu je situace naprosto rozdílná, neboť tam odcházejí důchodci na zasloužený odpočinek již ve věku 65 let, kdy dostávají pravidelnou, poměrně na evropské poměry nadstandardní, měsíční rentu. Všichni marketéři publikují v této oblasti, že musíme počítat s touto skupinou jako s potenciálními spotřebiteli, avšak nutno podotknout, že ještě než s nimi ve svých kampaních budou počítat marketéři, musí se i oni jako potenciální spotřebitelé takto vnímat. Jako ved-lejší data, které jsem si v rámci průzkumu vyhodnotil sám pro soukromé účely, vyšlo najevo, že mezi padesátým a šedesátým rokem znovu nakupujeme vybavení domu, neboť to, které jsme nakoupili v první etapě života již dosluhuje, nebo se stalo zcela nefunkčním. Dokazuji ve své práci i to, že kult mládí odeznívá a nastane nevyhnutelně kult stáří. Nesnažím se hledat cestu jak se tomuto nevyhnutelnému jevu vyhnout, ale navrhuji cesty, jak se v této situaci zachovat, jak reagovat, jak se naučit komunikovat. Za zmínku stojí fakt, že již v roce 2025 bude "oldies customers" dvakrát více, než kterékoliv jiné cílové skupiny, není možné tento jev ignorovat a stavět se k němu zády. Potvrzuji ve své práci i to, že se většina marketingových specialistů myslí, že neplatí medicínský postoj k prodlouženému mládí, že naopak lidé po padesátce jsou plní nemocí, že jejich nákupní chování je omezené na výše popsané prostředky, pro "udržení se v chodu". Proti této domněnce stojí kvalifikovaný výzkum, který prostřednictvím M&M uveřejnilo Sofres factum, že domácnosti s průměrným věkem mezi 50 - 60 lety mají nej-vyšší příjmy. Vznik tohoto jevu je velmi jednoduchý, jedná se o to, že do hranice tohoto věku neustále někoho živít |