Schéma pilotního systému obchodování s emisními povolenkami pro Turecko v rámci vývoje globálního klimatického režimu

Abstract

Desetiletí trvající jednání o klimatu v rámci globálního klimatického režimu od podpisu Kjótského protokolu, kterým by se protokol ve světovém měřítku prodloužil na druhé období, nevedla k cíli; naopak, výsledek byl omezen jak z hlediska cíle, tak z hlediska účasti, což vyvolalo evoluci klimatického režimu směrem k lokalizaci a interpretaci jednotlivých zemí. I když je Turecko uvedeno v příloze I UNFCCC, což znamená, že má odpovědnost za emise a že se očekává, že má ambiciózní cíl emise snížit, země odmítla se k povinnosti snížit emise podle Kjótského protokolu přihlásit s argumentací, že je rozvojovou zemí. Ovšem politika v oblasti klimatu ve světě se vyvíjí od globální perspektivy ke spíše lokálním reakcím. Nyní se očekává, že všechny země podniknou kroky ke snížení emisí bez ohledu na to, do jaké míry jsou rozvinuté. S uvážením vývoje globálně klimatických režimů a stanoviska Turecka v tomto směru se tato doktorská práce zaměřuje na otázku, jaká cesta je pro Turecko nejvhodnější při zavádění emisních povolenek do jeho národního hospodářství a jak z nich může stát mít prospěch. Disertace je první svého druhu, kde se navrhuje schéma pilotního projektu emisních povolenek v Turecku, týkající se výroby elektřiny z fosilních paliv v období let 2016 - 2020. Cíl disertace je vícečetný - jedná se o schéma pilotního systému emisních povolenek v energetice fosilních paliv na základě pilířů emisní intenzity energetického odvětví, aukcí povolenek cestou benchmarkingu fosilních typů výroby elektřiny a provázání trhu s uhlíkem se systémem emisních povolenek za účelem dosažení finančně efektivní metody snížení emisí.