Univerzita třetího věku jako forma aktivizace seniorů

Abstract

Stárnutí populace je celosvětovým problémem. Velké pokroky v medicíně ve zdra-votní péči i celkové společenské změny se přenášejí na člověka a přinášejí pro něj příznivé změny ve zdravotním stavu. Tím se zároveň posouvají hranice stáří. I když se tyto změny ve složení společnosti projeví později, je nutné se připravit na řešení problémů, které mají souvislost s kvalitou života v seniorském věku. Teorie aktivního stárnutí říká, že i ve stáří jsou zachovány potřeby středního věku, zejména potřeba udržovat se aktivním, mít pocit užitečnosti. Současná generace lidí v období pozdní dospělosti je mnohdy zcela soběstačná a její zájem o zapojení do společenských aktivit je velký. Jedním ze způsobů, jak zvyšovat kvalitu života je právě vzdělávání a to zejména vzdělávání na úrovni Univerzit třetího věku. Hlavním cílem této diplomové práce bylo zjistit, jaká je motivace senaiorů navštěvovat Univerzity třetího věku a jaký má tato forma celoživotního vzdělávání dopad na zvýšení kvality jich života. Cílem teoretické části diplomové práce bylo z odborné literatury vymezit seniory, jako specifickou sociální skupinu. Definovat stáří v oblasti sociální, psychologické i fyzické. Dále se zabývat kvalitou života seniorů a s tím spojený vliv vzdělávání. Cílem kvantitativního výzkumu v metodologické části bylo formou dotazníku zjistit, jak seniorům vyhovuje nabídka kurzů U3V, jak se zlepšila kvalita jejich života vlivem návštěv U3V a jaké navázali nové sociální vztahy díky studiu na U3V.