Pohled seniorů na stáří

Abstract

Cílem této práce bylo zjistit, jak senioři vnímají vlastní stáří: zda jim tato etapa života přináší pouze negativa, zda jsou schopni navazovat nové vztahy. Dále porovnat pohled seniorů na stáří a současný pohled naší společnosti na tutéž problematiku. Teoretická část přibližuje pojmy senior, stáří a stárnutí. Zabývá se obavami spojenými se stářím, jak stáří vnímá dnešní společnost a jak je naopak vnímají sami senioři. V dalších kapitolách je přiblížena komunikace se seniory, její úskalí, dále změny ve vztazích seniorů, poslední kapitola se věnuje aktivnímu přístupu ke stáří. Ve výzkumu jsem použila metodu rozhovoru. Do výzkumného vzorku bylo vybráno 10 seniorů. Při jejich výběru byl rozhodující věk, dalším hlediskem byl rodinný stav (zda žijí osamoceně/s někým), bydliště (město/vesnice) a vzdělání. Výzkumný rozhovor probíhal v domácnostech seniorů, byl s jejich souhlasem nahráván a následně přepsán do této práce. Výsledky výzkumu ukázaly, že senioři vnímají vlastní stáří jako přirozenou součást života, která s sebou přináší pozitiva vlastní této etapě (vnoučata, životní zkušenosti, čas, který mohou využívat podle vlastních potřeb, prověřená přátelství, důchod jako jistotu příjmu). Jako jediné negativum byl uveden zhoršený zdravotní stav. Výzkum dále potvrdil, že senioři navazují vztahy obtížněji (jednak jim zkušenosti radí větší obezřetnost vůči cizím li-dem, jednak pokud mají funkční přátelství z mladších let - nemají potřebu navazovat nové vztahy). Podle výsledků výzkumu se sami senioři dívají na stáří jinak než dnešní společnost (stáří ani jeho obtíže je neděsí, neoškliví si je, chtěli by prožít ještě další roky živo-ta).