Postoj k přírodě v hnutích s pedagogickým zaměřením

Abstract

Práce je v teoretické části zaměřena na přetváření vzhledu a funkce krajiny jako místa pro prostor k lidskému životu a reflektuje vývoj vnímání přírody během staletí. Je provedena analýza textů různých hnutí týkající se jejich vztahu k přírodě a je poukázáno na nebezpečí odklonu od ní. Dále je přiblížený pohled Junáka na výchovnou funkci přírody v životě člověka a na principy a metody formující skautský kolektiv. V empirické části bylo osloveno šest junáckých vůdců a zjištěny jejich osobní zkušenosti a názory vycházející z práce s dětmi a mládeží. Závěr práce shrnuje poznatky z komparace textů akvalitativního výzkumu a zamýšlí se nad významem získaných faktů pro sociální pedagogiku.