Význam filozofie výchovy pro teorii a praxi sociální pedagogiky

Abstract

Autorka se zabývá životním příběhem teprve osmnáctiletého chlapce, který nepoznal výchovu v rodinném prostředí. Okolnosti, do kterých přišel na tento svět, jej uvrhly do ústavní péče a podivná shoda náhod jej v ní "uvěznila" až doposud. Autorka se pokouší o empatický vhled do jeho mladé duše. Optikou osmnáctiletého mladíka se, spolu s lidmi, kteří určitý časový úsek vstoupili do jeho života, snaží zachytit esence toho nejdůležitějšího, co se mu dosud v životě přihodilo a očekávaný vliv těchto událostí pro život budoucí. Jednou z prioritních ambic této práce je autorčin záměr nabourat zažité stereotypy o ústavní výchově a glorifikaci rodiny i za cenu, že rodinné prostředí není funkční a nedokáže naplnit potřeby dítěte.