Srovnání determinant PZI v zemích ASEAN3 a ASEAN5: Nové důkazy z analýzy faktoru finanční integrace

Abstract

Přímé zahraniční investice (PZI, Foreign direct investment - FDI) významně přispívají k hospodářskému rozvoji hostitelské země tím, že poskytují důležitý zdroj financí pro rozvoj, převod kapitálu a nové technologie. Na jedné straně PZI navyšují zásoby domácího kapitálu a zvyšují produktivitu výrobních faktorů, jakými jsou suroviny a práce. Na druhé straně PZI také přispívají k diverzifikaci ekonomiky tím, že vytváří nové hospodářské subjekty a podporují konkurenceschopnost s cílem vyrábět v hostitelské zemi lepší produkty za nižší ceny. Literatura naznačuje, že příliv PZI je určován velikostí trhu, stupněm otevřenosti, rolí institucionálních faktorů a stupněm ekonomické integrace. Další faktory, jakými jsou mzdové náklady, infrastruktura, daňová sazba dané země a institucionální prostředí, pak s přílivem PZI vysoce korelují. Mnoho studií zaměřených na tyto faktory bylo ovlivněno přílivem přímých zahraničních investic jak v rozvojových zemích, tak v rozvinutých zemích. Žádný z výzkumných článků však nesrovnává determinanty PZI v ASEAN3 a ASEAN5 s novou problematikou faktoru finanční integrace měřenou indexem KAOPEN, aby se zjistilo, zda má nebo nemá dopad, spolu s dalšími faktory, na příliv PZI do ASEAN3 a členských zemí ASEAN5. Z toho důvodu provedl autor této práce "srovnání determinant PZI v ASEAN3 a ASEAN5" zaměřující se na novou problematiku faktoru finanční integrace měřenou indexem KAOPEN a na následné přezkoumání dopadu dalších faktorů, jakými jsou hrubý domácí produkt, infrastruktura, otevřenost trhu, mzdové náklady, úroková sazba, institucionální stabilita a směnný kurz, na příliv PZI. K řešení zásadní výzkumné otázky a výzkumných hypotéz použil autor této práce kvantitativní výzkumné strategie s využitím metody nejmenších čtverců aproximací s metodou první diferenciace. Tato práce má tři fáze. V první fázi autor identifikuje faktory ovlivňující příliv PZI v zemích ASEAN. Ve druhé fázi autor využívá ekonometrických modelů k zajištění konkrétních empirických důkazů. Ve třetí části pak autor, na základě výsledků z ekonometrických modelů, vyvodí závěr. Autor také poskytuje rozhovor s odborníky o dopadu těchto faktorů na atraktivitu PZI v členských zemích ASEAN, což může politikům pomoci zlepšit atraktivitu PZI jak v členských zemích ASEAN, tak i ve Vietnamu. Tato práce shromáždila data z osmi členských zemí ASEAN v průběhu dvou finančních krizí v letech 1996 až 2016. Autor rozděluje členské země ASEAN do dvou skupin, ASEAN3 a ASEAN5, na základě úrovně jejich ekonomického rozvoje. Výsledky naznačují, že koeficient finanční integrace je pozitivní a statisticky významný pro příliv kapitálu PZI, při statistické hladině významnosti 1%. Empirické výsledky také podporují hypotézu, že přímé zahraniční investice do ASEAN3 a ASEAN5 pozitivně korelují s velikostí trhu a vybaveností infrastruktury a negativně korelují se mzdovými náklady a otevřeností trhu v ASEAN3.