Extrakční a separační techniky pro izolaci a charakterizaci analytů s potenciálem využití jako přírodní doplňky stravy

Abstract

Zdrojem bioaktivních látek využívaných pro přípravu různých doplňků stravy jsou obvykle rostlinné materiály. Pro získání těchto účinných látek z rostlin jsou využívány vhodné extrakční metody. Mezi tradiční metody se řadí macerace, Soxhletova extrakce a hydrodestilace, které jsou založeny na extrakci tuhá látka-kapalina. Tyto techniky jsou však velmi často kritizovány v souvislosti s velkou spotřebou rozpouštědel a dlouhou dobou extrakce. Proto jsou využívány pokročilé, někdy též nazývány moderní či inovativní extrakční metody, které využívají například ultrazvuk, vysoký tlak, nadkritická tekutina, sorpce a mnoho dalších. Použití inovativních extrakčních metod v potravinářském průmyslu je předmětem rozsáhlého zkoumání vzhledem k rostoucím očekáváním spotřebitelů. Tyto pokročilé extrakční metody jsou často výkonnější ve srovnání s tradičními metodami, zejména pokud se jedná o vyšší výtěžky a selektivitu, menší spotřebu rozpouštědel či vyhnutím se jim zcela, kratší dobu zpracování a lepší energetickou účinnost. U těchto technik se obvykle uvádí, že jsou více ekologické, udržitelné a šetrné k životnímu prostředí. Ve spojení s extrakčními technikami se v potravinářském průmyslu velmi často využívají chromatografické techniky, které poskytují přesné informace o bioaktivních látkách ve vstupních surovinách výrobního procesu, ale i v potravinách či doplňcích stravy na konci výrobního procesu.