Bakteriální kmeny jako bioindikátory pro hodnocení potenciální toxicity chemických látek

Abstract

Vlivem lidské činnosti se antibiotika různými cestami dostávají do životního prostředí. Tam kontaminují odpadní, slané či sladké vody, což má pravděpodobně za následek ovlivňování vodních mikroorganismů a dalších společenstev. Bioluminiscenční testy s bakteriemi jsou díky své jednoduchosti a citlivosti využívány ke zjišťování akutní toxicity různých chemických látek a odpadů. Tato bakalářská práce hodnotí vliv čtrnácti vybraných antibiotik a jednoho léčivého přípravku s cílem zjistit jakou míru inhibice bioluminiscence u testovaných bakterií vykazují. Byl sestaven vhodný testovací systém s bioluminiscenční bakterií Photobacterium phosphoreum CCM 3421, ve kterém probíhalo měření intenzity bioluminiscence v čase 15 a 30 minut po kontaktu s testovanou látkou. Významná inhibice bioluminiscence byla zaznamenána v případě polymyxinu B (IC50 = 17,9 mg.l-1). Sulfamethoxazol inhiboval bioluminiscenci v nejvyšší testované koncentraci 100 mg.l-1 z 55 % v čase 15 minut; u tetracyklinu došlo k nárůstu inhibice bioluminiscence na 72 % v čase 30 minut. U antibiotik jako spectinomycin, streptomycin, cykloheximid, nisin, chloramfenikol, erythromycin, vankomycin a nystatin nebyly zaznamenány inhibiční účinky přesahující 10 %. Hormetický účinek byl pozorován u tří antibiotik, kanamycinu a mupirocinu, v nižší míře pak u ampicilinu. V případě směsi sulfamethoxazolu a erythromycinu (v poměru 1:1), byl pozorován antagonistický účinek. Léčivý přípravek Tobrex vykazoval v koncentraci 100 mg.l-1 inhibici 100 %.