Vliv stravitelnosti na uvolňování prvků z matric hub

Abstract

V teoretické části diplomové práce je shrnut úvod do mykologie hub včetně příslušné taxonomie. Pro analýzu byly použity vzorky sušených hub: hřibu dubového, křemenáče osikového, bedly vysoké, pýchavky obecné a hřibu kováře, který byl sesbírán ze dvou lokalit. Dále teoretická část popisuje biochemické složení hub, identifikuje zastoupení minerálních a stopových prvků. Vyčleněny byly zvlášť toxické prvky a cesium, jejichž konzumace může mí negativní vliv na lidský organismus. V rámci praktické části práce byly analyzovány vzorky z hlediska obsahu sušiny a popela, dále byla provedena in vitro simulace trávení a následná separace nestráveného podílu. Jak původní vzorky hub, tak i nestrávený podíl prošly procesem mineralizace, po kterém bylo provedeno stanovení obsahu jednotlivých prvků metodou ICP-MS. Na základě získaných výsledků byl pro každý analyzovaný prvek vypočten retenční faktor, který vyjadřuje množství daného prvku zadrženého v nestráveném podílu po simulaci trávicího procesu. Ve vzorku křemenáče osikového vykazoval nejvyšší retenci antimon totožně jako v pýchavce obecné, u hřibu dubového thallium, ve vzorku bedly vysoké a hřibu kováře (Hodslavice) zirkonium a v poslední řadě ve vzorku hřibu kováře (Lidečko) holmium. Naopak nejnižší retence, a tedy nejvyšší potenciální biologickou dostupnost, vykazovaly z makroprvků převážně draslík a hořčík ve všech sledovaných vzorcích.