| dc.contributor.author |
Deutscherová, Beáta
|
|
| dc.date.accessioned |
2026-01-07T12:26:40Z |
|
| dc.date.available |
2026-01-07T12:26:40Z |
|
| dc.date.issued |
2019-07-03 |
|
| dc.identifier |
Elektronický archiv Knihovny UTB |
|
| dc.identifier.uri |
http://hdl.handle.net/10563/59080
|
|
| dc.description.abstract |
Tato disertační práce zkoumá rodičovské perspektivy vzhledem k používání digitálních zařízení dětmi předškolního věku v českém kontextu. V době narůstající digitalizace každodenního života se rodiče stávají klíčovými zprostředkovateli digitálního prostředí, čímž zásadně ovlivňují podobu digitální socializace dítěte. Cílem práce je porozumět tomu, jak rodiče dětí předškolního věku vnímají a interpretují používání digitálních technologií svými dětmi, a to nikoli izolovaně, ale v kontextu každodenních vztahů, rozhodování a hodnot, které jsou v rodinách přítomné. Teoretické ukotvení práce vychází z bioekologického modelu vývoje dítěte (Bronfenbrenner, 2005), konceptů rodičovské mediace (Livingstone & Helsper, 2008), dětství v digitální době a kulturní internalizace technologií. Práce chápe digitální výchovu jako součást mediální výchovy se zaměřením na každodenní používání digitálních zařízení (zejména tabletů, smartphonů a online audiovizuálního obsahu) v rodině. Akcentuje vliv rodičovských hodnot, životních zkušeností, genderových očekávání a míry institucionální opory na utváření digitálního prostředí dítěte. Empirická část využívá kvalitativní výzkumný design a situační analýzu podle Clarkeové (2005), která umožňuje propojit individuální zkušenosti s širšími diskurzivními a strukturálními rámci. Data byla získána prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů s 18 rodiči dětí předškolního věku, doplněných o zúčastněné pozorování a výzkumný deník. Analýza probíhala tvorbou relačních map, z nichž byly identifikovány působící mechanismy, které umožňují podrobně analyzovat způsoby rodičovské mediace. Výsledky ukazují, že rodiče často oscilují mezi ochranitelskými postoji a pragmatickou adaptací na digitální realitu. Typická je genderová asymetrie zátěže, absence institucionální podpory i tendence k intuitivnímu rozhodování bez jasného rámce pravidel. Práce přináší konkrétní doporučení pro pedagogickou a poradenskou praxi, zejména v oblasti posilování rodičovských kompetencí, prevence nerovnoměrného zatížení v rámci rodiny a vytváření podpůrných mezosystémových vazeb, například skrze mateřské školy, a zároveň zdůrazňuje potřebu makrosystémových opatření, například systémové podpory rodičů prostřednictvím vzdělávací politiky, cílených veřejných kampaní či legislativních rámců. Dále ukazuje na potřebu kultivace odborného i laického diskurzu o digitalizaci dětství v českém prostředí. Metodologickým přínosem je inovativní aplikace situační analýzy, která umožňuje detailní porozumění každodenním rozhodovacím procesům v rodinách i širšímu kontextu strukturálních podmínek digitální výchovy. |
|
| dc.format |
236 |
|
| dc.language.iso |
cs |
|
| dc.publisher |
Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně |
|
| dc.rights |
Bez omezení |
|
| dc.subject |
digitální technologie
|
cs |
| dc.subject |
mediální výchova
|
cs |
| dc.subject |
digitální socializace
|
cs |
| dc.subject |
digitální mediace
|
cs |
| dc.subject |
rodičovské strategie
|
cs |
| dc.subject |
bioekologický model vývoje dítěte
|
cs |
| dc.subject |
situační analýza
|
cs |
| dc.subject |
kvalitativní výzkum
|
cs |
| dc.subject |
digital technologies
|
en |
| dc.subject |
media education
|
en |
| dc.subject |
digital socialization
|
en |
| dc.subject |
digital mediation
|
en |
| dc.subject |
parental strategies
|
en |
| dc.subject |
bioecological model of child development
|
en |
| dc.subject |
situational analysis
|
en |
| dc.subject |
qualitative research
|
en |
| dc.title |
Rodičovské perspektivy vzhledem k používání digitálních zařízení dětmi předškolního věku |
|
| dc.title.alternative |
Parental Perspectives on the Use of Digital Devices by Preschool Children |
|
| dc.type |
disertační práce |
cs |
| dc.contributor.referee |
Černý, Michal |
|
| dc.contributor.referee |
Kalenda Vávrová, Soňa |
|
| dc.date.accepted |
2025-12-17 |
|
| dc.description.abstract-translated |
This dissertation examines parental perspectives on the use of digital devices by preschool-aged children in the Czech context. In an era of increasing digitalization of everyday life, parents have become key mediators of the digital environment, thereby significantly shaping the nature of children?s digital socialization. The aim of the study is to understand how parents of preschool-aged children perceive and interpret their children?s use of digital technologies, not in isolation, but in the context of everyday relationships, decision-making, and values present within families. The theoretical framework is grounded in the bioecological model of child development (Bronfenbrenner, 2005), concepts of parental mediation (Livingstone & Helsper, 2008), childhood in the digital age, and the cultural internalization of technology. Digital parenting is understood as part of media education, with a focus on the everyday use of digital devices (particularly tablets, smartphones, and online audiovisual content) within the family. Emphasis is placed on the influence of parental values, life experiences, gender expectations, and the level of institutional support in shaping the child?s digital environment. The empirical part adopts a qualitative research design and situational analysis according to Clarke (2005), enabling the integration of individual experiences with broader discursive and structural frameworks. Data were collected through semi-structured interviews with 18 parents of preschool-aged children, supplemented by participant observation and a research diary. The analysis was carried out through the creation of relational maps, from which operative mechanisms were identified, allowing for a detailed examination of parental mediation practices. The findings reveal that parents often oscillate between protective attitudes and pragmatic adaptation to the digital reality. Common features include gender asymmetry in caregiving burdens, the absence of institutional support, and a tendency toward intuitive decision-making without a clear set of rules. The dissertation offers specific recommendations for educational and counseling practice, particularly in strengthening parental competences, preventing unequal distribution of caregiving responsibilities within the family, and fostering supportive mesosystemic connections, for example through preschools. It also highlights the need for macrosystem-level measures, such as systemic support for parents through educational policy, targeted public campaigns, and legislative frameworks. Furthermore, it points to the importance of cultivating both expert and public discourse on the digitalization of childhood in the Czech context. Methodologically, the study contributes an innovative application of situational analysis, enabling a nuanced understanding of everyday decision-making processes in families as well as the broader structural conditions shaping digital parenting. |
|
| dc.description.department |
Ústav školní pedagogiky |
|
| dc.thesis.degree-discipline |
Pedagogika |
cs |
| dc.thesis.degree-grantor |
Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně. Fakulta humanitních studií |
cs |
| dc.thesis.degree-grantor |
Tomas Bata University in Zlín. Faculty of Humanities |
en |
| dc.thesis.degree-name |
Ph.D. |
|
| dc.thesis.degree-program |
Pedagogika |
cs |
| dc.thesis.degree-program |
Pedagogy |
en |
| dc.identifier.stag |
72060
|
|
| dc.date.submitted |
2025-08-28 |
|