Komunikace v oblasti personální práce se zaměřením na oblast přijímání zaměstnanců

Abstract

Diplomová práce je rozdělena do dvou částí. V teoretické části autor popisuje jednu z profesních činností personalisty - teoretické základy sociální komunikace, souvislosti a faktory ovlivňující její proces, podstatu a zvláštnosti některých forem sociální komunikace. Důraz je položen na otázky sociální interakce, sociální percepce, sebepoznání, naslouchání, asertivity, forem rozhovoru, pozorování a signálů neverbální komunikace. Praktická část se věnuje průzkumu komunikačních dovedností na vybraném souboru osob uchazečů/zaměstnanců do pracovního a služebního poměru hlásících se k ozbrojenému sboru - Věznice Vinařice. V závěru jsou interpretovány výsledky šetření a porovnány se stanovenými hypotézami této práce. Personalista musí umět skloubit lidské potřeby s potřebami organizace při příjmu nových zaměstnanců. Jeden z prostředků, které využívá, je komunikace - umění hovořit jeden s druhým, říkat jasně to, co cítíme nebo myslíme, naslouchat tomu, co říká ten druhý, a ujišťovat se, že jsme slyšeli správně. To je schopnost, která je důležitá pro vytvoření a uchování harmonických vztahů mezi lidmi při praktickém využití znalostí integrační funkce sociální pedagogiky.