Sdílení tepla při výrobě plastových desek a folií

Abstract

Ačkoliv epoxidové pryskyřice patří mezi nejdůležitější reaktoplastické materiály, jejich zpracování přináší stále řadu problémů. Jedním z nich jsou obtížně nastavitelné technologické parametry. Ty musejí být nastaveny tak, aby na jednu stranu nedošlo k tepelné degradaci výrobku a na druhou stranu, aby byl výrobek dostatečně vytvrzen. V praxi se provádí stanovení těchto parametrů nejčastěji metodou pokus - omyl. Byla tedy snaha nalézt sofistikovanější postupy s ohledem na nově patentovanou technologii nízkotlakého lisování Letoxit Foil technologii. Její podstata spočívá v ukládání vrstvy výztuže a vrstvy polymeru o definované tloušťce do kompozitu. Je zde i možnost vložit jádrový materiál - voštinu, což ostatní technologie nízkotlakého lisování neumožňovaly. Byl zvolen přístup přímého i nepřímého modelování procesu. Přímé modelování bylo prováděno laboratorně a výsledky byly zpracovány metodou ortogonálního plánování experimentu. Tento postup určil vliv teploty a času vytvrzování na výsledné vlastnosti vybrané série šesti materiálů. Výsledky budou aplikovány při nastavování technologických parametrů. Dále bylo provedeno nepřímé modelování rozborem přibližného matematického modelu vytvrzování. Tento matematický model vychází z fyzikálně-chemické podstaty dějů, které probíhají. Tyto děje jsou simultánní sdílení tepla vedením a chemická reakce. Z analytického řešení tohoto přibližného modelu a z bezrozměrných kriterií po chemicko inženýrské analýze modelu vyplynulo, že lze určit kvantitativní vliv jednotlivých parametrů ovlivňujících proces.